Září 2010

koňská básnička plná krásy,smutku a štěstí

15. září 2010 v 20:07 | kishinka
Každý den s koňmi krásný může být,
jen natáhnout ruku a mezi ušima ho pohladit.
Kůň otevře oči a hledí na tebe,
ty se na něj koukáš a hlavu obracíš do nebe .
A úskostlivě proneseš...
Proč ty nebohé koně tolik trápíš?
Cožpak ty je nemáš rád?
Radši v koňských slzách se topíš,
aby ses mohl smát ...
že máš koho,v nebi uvítat..
Propusť ty koňské duše ,
co ti nepatří ..
Možná ti srdce buše ,
že už je nikdy nezpatříš ...
Odpusť těm co těžké závody připravily,
těm co překážky hodně těsně k sobě upravily .
Snad už to neudělají ...
Žokej udělal chybu,
poslal koně přez překážku,
kterou sám neměl rád.
Není proto tedy divu,
že nechtěl nechat ho jít dál dál ..
Kůň letí modrým nebem,
pak však prudce dopadal .
Jezdec se tak naněj dívá,
bez slitování pluje tmou.
Uspěte ho, už se stmívá.
Né!Na jatka ho odvezou ..
Pak maso z toho šampiona,
je jen slzou beznadějnou ...
Pohledím zpátky ke koni,
obejmu ho srdce svým.
Spolu za nitku zataháme,
a těžký závod už nikdy víc .
NO COPY - MOJE VÝROBA !!!




při západu lunce ...

12. září 2010 v 13:06 | kishinka
Ahoj,tak jsem najela na takové úžasné obrázky koní ... jsou fakt krásné jakoby sluneční zář proplouvala telem koně fakt krásný :)